CONFIDENTIAL

Přísně tajné

bylo donedávna vše, co se týkalo mého sebe vnímání. Tím donedávna myslím dobu, kterou si pamatujete jako ,,její kostnaté já'' . Nepíšu tento post prvoplánově, abyste automaticky psali lichotky a motivační slohy. Píšu ho proto, že léto končí, od mého rebootu na Karol 2.0 je to přesně rok a vy si zasloužíte vědět, jak deník ex-anorektičky pokračuje dále. Pokud vás takové téma nebaví, doufám, že jste si užili alespoň fotky. 

Prvně, ,,dietování'' vás neskutečně psychicky ovlivní. Co opravíte na těle, nezalepíte na duši. Proto si nemalujte růžově žádný happy end. 

Anorexie totiž není jen o těle, je to hlavně o tom, že se člověk necítí dobře sám sebou. A to je problém. 

Abychom předešli článku, který by vydal za knižní trilogii, přeskočíme k tomu, jak se cítím po tom všem právě teď. 

To, že má někdo blog, na který se neostýchá věšet veselé fotky v sukních, neznamená, že se cítí sebevědomě. Každé focení totiž probíhá stejně. Tady je přepis mých příprav: 

Fáze 1. Outfit

,,Dnes si vezmu tohle, ta kombinace se přijde skvělá. Jo, jenže na Chiaře ta sukně vypadá lépe, protože má delší nohy a ten svetr na Camille protože má vytáhlé torzo a plochý hrudník. Kašlu na to, to půjde''

Fáze 2. Make-up a vlasy

,,No jak to bylo v tom editorialu ,,how to nail your eyebrows, tam to bylo tak jednoduché a já vypadám jak Brežněv s prsama. No, není čas, popojedeme. Musím si natočit vlasy. Hergot, nikdy nebudu mít objem jako Kenza s Angelicou. A ta blond byl taky možná přestřel, je to až moc nápadné. Ale mě se to tak líbí ... 

Fáze 3. Cesta na focení

,,Paráda, ta modřina jde pořád vidět a tričko se mi v tramvaji stihlo zmuchlat. To nezamaskuju.''

Fáze 4. Focení

,,Už se to musí odfotit. I když zase obtočím 3 staré pózy, ve kterých se fakt cítím.''

Fáze 5. Úprava fotek

,,150 fotek, vybráno 30. Dařilo se. Jindy je to 20. ''

A takto je to vždycky. Sebevědomí, ať to vypadá jakkoliv, nemám rozhodně vysoké. Jedno vám ale řeknu. Nechci a nemůžu být druhá Kenza ani Chiara. Nikdo nemá rád ničí kopie a už vůbec ne já. I když budu před dalším focením stejně nervózní, budu v hloubi duše vědět, že budu s výsledkem spokojená. Sama za sebe. A doufám, že stejně spokojení jste a budete i vy. Já totiž nechci jít ve šlápějích někoho jiného jen proto, abych se zalíbila širšímu spektru web publika. Ve výsledku je totiž každá blogerka, modelka i herečka obyčejná ženská, která chce být šťastná, najedená a zamilovaná. 

P.S. nesrovnánejte se. Instagramy a další gramy k tomu nenápadně vedou, ale k čemu vám to bude? Když je člověk sám se sebou nikdy mu život neuteče smutně mezi prsty. Nesnažte se dohonit něco, co dohonit nelze

*Confidential 

was until recently almost everything about me and my confident. Until recetly must be the time you remember as ,,her bony herself'' . There is nothing urging about this post, I don't need you writing me how beautiful I am right now or any other motivation quotes. But as my readers you deserve to know how I feel after one year since I've started the Carol 2.0 reboot. If you don't like reading about this, hopefully you at least enjoyed the pictures.
So, take off the pink glasses because there is no happy end in this story. Not now. What you need to know about anorexia is one thing only - its not about body that much it's about girls who don't feel comfortable in themselves. So its more about soul. And no matter how I fixed my figure, there is a huge pain in my soul. 
Well because obviously this would be a book trilogy long kind of post let me cut it. 
If you have a blog, it simply doesn't mean you are confident enough. You can smile, you can pose but deep down you can feel very shaky. 
This is my everyday story:

Fase 1. Outfit 
,,I'm definitely going to wear this, i love it. Its vibrant, cool and so me. But this skirt was so much better on Chiara and that jumper suits Camille's skinny body more. Gosh, what now. Dammit, love it anyway and have no time for changing''

Fase 2. Beauty 
,,How it works in that cool eyebrow editorial. Why it's not working for me. Looking like freaking burnt sausages. Plus have to curl my hair for sure, want Angelica's volume or Kenza's, doesnt really matter. Gosh, no volume for me. 5 minutes to go. Oh lord.''

Fase 3. Traveling 
,,No, no, NO. Is this a bruise? And my t-shirt is wrinkle, thanks again tram. Ok, I can work shit out''

Fase 4. Shooting 
,,How to look today, confident, sexy, shy? Lets just look like everytime, I feel good like that. No more changes. 

Fase 5. Editing 
,,150 pictures, 30 chosen. Good day, normally its like 20. Don't worry, be happy.''

And then, it's all over again. It's me, it's going to be me for a while but I don't mind. It's my healing process. No matter how I desire to look like Kenza or Angelica, let me tell you something. I can't. And its ok. I don't want to be like anyone else and follow their lead just to reach more readers. It simply doesn't work this way. Even my confident is not healthy and I don't like my hair, face or body sometimes I am a happy girl most of a time. And you should be too.
Instagram and many other grams are showing us goddess. We naturally want to follow them. But you can lose your life on this way because you can't hunt something what can't be hunted. At the end of a day, every model, blogger or actress is just a woman who wants to be happy wearing her pyjama, with bigger or smaller boobs, surrouded by their loved ones and eating pizza time to time. This is the life we should be living.

What I'm wearing 

MANGO jumper ; ASOS skirt ; TAMARIS shoes ; ZARA bag

GET SIMILAR